Dánsko, Německo a Česká republika si dají k listopadovému stému výročí konce 1. světové války příhodný dárek. Společně koprodukují film s pracovním názvem Ve válce a lásce (I Krig & Kærlighed), který se na pozadí Velké války odehrává. První část natáčení právě skončila v České republice, po ní se štáb přesouvá do Dánska a Německa.

© Fridthjof Film / Film United. Autor: Stanislav Honzik

© Fridthjof Film / Film United. Autor: Stanislav Honzik

Je neděle 11. února, deset hodin dopoledne.  Nad středočeskou vesničkou Jeviněves se válí ledová mlha a ačkoliv ručička teploměru stojí těsně pod nulou, sníh nikde. „Lepší počasí jsme si ale nemohli přát,“ říká dánský producent Ronnie Fridthjof. „Budeme točit hořící stodolu, ve které finguje smrt náš hlavní hrdina. Píše se březen 1918.“

Dřevěná stodola se nachází na rozlehlé mýtině uprostřed lesa, působí, jako kdyby tam stála od samotné války. „Je to samozřejmě dekorace. Scéna se odehrává v Dánsku, takže si režisér přál smíšený les s břízami,“ vysvětluje lokační manažer Filip Doruška.

Samotnému podpálení předchází několik důkladných zkoušek. „Jde o klíčovou scénu, ve které hlavní postavy přijíždějí ke stodole na koních. Zakládáme skutečný oheň, takže máme jeden jediný pokus hořící stodolu natočit, než nám spadne,“ vypráví s úsměvem Fridthjof. Jeho spokojenost je oprávněná. Český štáb si producent nemůže vynachválit. „Máme jeden štáb, se kterým natočíme celý film ve všech třech zemích. Není to tak, že v Dánsku najmeme jen Dány a v Německu pouze Němce. Většina štábu jsou Češi, kteří s námi pojedou na všechny lokace.“

To s povděkem kvituje výkonná producentka Veronika Lencová: „Jde o unikátní koprodukční projekt, můžeme být pyšní na to, že si producenti berou český štáb s sebou do Dánska i Německa. U nás sice točí jen týden, ale během něj utratí kolem 30 milionů korun, což není málo.“


Film vypráví tragický příběh Dána Esbena, hospodařícího se svou manželkou Kirstin v mlýně na ostrově Ais, který je již padesát let okupovaný Němci. Esben narukuje a po krvavé bitvě ve Verdunu je ze zdravotních důvodů propuštěn. Během jeho nepřítomnosti se Kirstin stane milostným cílem německého důstojníka Gerharda, kterému Esbenův návrat není po chuti a chce jej dostat zpátky na frontu. Aby se Esben zachránil, finguje smrt a skrývá se na půdě vlastního domu, musí ale tiše trpět Gerhardovy námluvy jeho vlastní manželky.

„Ačkoliv se film odehrává v Dánsku, téma je mezinárodní,“ říká producent české společnosti Film United Rick McCallum: „Hluboký a dojemný příběh s milostnou zápletkou, který ukazuje lidi jednající pod hrozným tlakem války, ale i jací jsou následně, když se vrátí domů. Ony události ovlivnily celou Evropu, ale i Spojené státy,“ vysvětluje zamyšleně. Dánský producent a spoluautor scénáře Ronnie Fridthjof se přidává: „Když jsme příběh psali, narazili jsme na zásadní otázku. Kdo je to nepřítel? Proč jsme jeden na druhého zlí? Proč je člověk schopný zločinu na druhé lidské bytosti? Proč se vlastně zabíjíme? Je to tím, že podléháme ‘iluzi nepřítele’. Nepřítel je z podstaty věci nesmysl. Jsou jen lidské bytosti a nakonec jde hlavně o to, jak se chováme jeden ke druhému.“


Pomyslný rozpor dobra navenek a zla uvnitř jako by ztělesňoval Tom Wlaschiha, který hraje  německého důstojníka Gerharda. Jeho na první pohled milý zjev by mohl připustit pochybnost, Wlaschiha však hraje svou roli válečného nepřítele s vervou. Na otázku po srovnání role Gerharda s rolí Jaqena ve Hře o trůny odpovídá: „Na hraní miluju to, že mám možnost doslova zažívat jiné historické období než současnost, ve které žijeme. V tomhle případě navíc hraju v České republice, kde jsem poslední dobou tak často, že bych se sem mohl přestěhovat,“ směje se a naráží na roli v seriálu Das Boot, jednom z nejrozsáhlejších zahraničních projektů, který se u nás kdy natáčel.

Ve filmu hraje také dánský herec Thure Lindhardt, známý například z filmů Andělé a démoni nebo Útěk do divočiny. I jeho svádí téma filmu k filozofování: „Svoboda a mír jsou křehké záležitosti. Jak málo stačí, aby se mír změnil ve válku! Tu první světovou odstartovala jediná kulka, kterou Gavrilo Princip zastřelil synovce Františka Josefa I. Mír bychom neměli brát jako samozřejmost, je něčím, co bychom měli opečovávat každý den.“

Blíží se čtvrtá hodina odpolední, padá soumrak. Scéna, která by ve filmu měla mít necelou minutu, je perfektně nazkoušena. 2 kamery a štáb čítající 130 osob, na nohou od časných ranních hodin, je připraven zachytit obraz s hořící stodolou. Na místě jsou 2 hasičské vozy, tým speciálních efektů počítá vteřiny do chvíle podpálení. Napětí vzrůstá. Jak se scéna povedla se ale dozvíme až při premiéře v listopadu.

Autor: Pavlína Žipková