Pevnost Terezín

Filmová kancelář Ústeckého kraje

Lokace měsíce 10/2016


Málokteré město v České republice je v myslích filmařů natolik spojené s tématem druhé světové války, že vzniklý mýtus svou zakořeněností de facto brání otevřenosti vůči lokalitě a jejím dalším možnostem využití. Terezín ale nabízí pestrou paletu filmařsky atraktivních míst, jejichž historie sahá do 18. století. Autoři fotografií: Jana Formánková a Roman Gazsi, zdroj: Turistický portál města Terezín www.terezin.cz


Pevnost Terezín založil císař Josef II. roku 1780 a pojmenoval ji na počest své matky Marie Terezie. Prvotním účelem bylo chránit cesty, kterými v průběhu prusko-rakouských válek postupovala vojska nepřátelských armád. Pevnost byla schopna obrany již v roce 1790, tedy po deseti letech od svého založení. Ve své době nejmodernější bastionová pevnost je na pomyslné evropské špici pevnostního stavitelství; je tvořena dlouhými cihlovými zdmi, vysokými valy a hlubokými příkopy. Jako jedna z mála v celé Evropě se zachovala v takřka neporušeném stavu dodnes. K pevnostním hradbám je navázána potřebná infrastruktura pocházející právě z konce 18. a počátku 19. století. V Terezíně dnes najdeme původní zástavbu, síť ulic v nezrekonstruovaném stavu, ale i části, které jsou opravené a jako nové: „Filmaři si často neuvědomují, že před dvěma stovkami let čerstvě postavené domy nebyly hned omlácené a s olupující se omítkou. Ale u nás najdou obojí,“ usmívá se vedoucí informačního centra města Terezína Mgr. Jiří Hofman. Na rozdíl od jiných pevností například v Praze, Hradci Králové, Olomouci nebo v Drážďanech je terezínská pevnost dochovaná a v perfektní kondici. Najdeme zde rozlehlé kasárenské objekty se světnicemi s dřevěnou podlahou, velkými halami a klenutými stropy. V prostorách staré nemocnice, která byla v provozu do 90. let 20. století a připomíná pražskou Invalidovnu, jsou podél dvora dlouhé chodby s vysokými stropy lemované mnoha dveřmi. Terezín využíval tři druhy obrany. Kromě opevnění, které mívalo každé větší město včetně Prahy, je to systém vodní a tzv. permanentní minový. Pevnost se dala zatopit vodou z Ohře. Podzemní prostory kanálů a stavidel jsou vyzděné v pískovci a cihle. Spleť chodeb dosahuje délky 34 kilometrů, některé jsou několikapatrové a různí se velikostí, od 60 centimetrů na výšku a 50 centimetrů na šířku až po 2,5 metru na výšku a 2 metry na šířku. Kasematní prostory jsou klenuté místnosti zakončené střílnami, většinou vystavěné v cihle, některé omítnuté vápennou omítkou a dosahující rozměrů 20 x 5 metrů. Za zmínku stojí také terezínská jízdárna z poloviny 19. století, vystavěná ojedinělým systémem skruží, jedním z pouhých tří ve střední Evropě, za jejichž konstrukcí stojí francouzský architekt 16. století Philibert de L‘Orme. Dnes má město 3000 obyvatel a jeho civilní zástavba nabízí až „stínadlovskou“ atmosféru jako stvořenou pro natáčení Rychlých šípů – staré uličky s omšelými dvorky, bývalými hospodami a kanalizační sítí, která je dlouhá osm kilometrů pochází z konce 18. století. „Armáda tu sídlila až do nedávných 90. let, a tak se v Terezíně najdou i moderní betonové bunkry a množství zpustlých a nevyužitých prostor včetně armádního mobiliáře, rovněž využitelného pro natáčení. Pevnost zapůjčuje historický nábytek, vojenskou kuchyni z 18. století, nádobí, lavice, stoly, přesné a funkční repliky militarií, například děla s obsluhou, ale i vybavení zámeckého salonu,“ vyjmenovává pestrou paletu lokací a rekvizit Jiří Hofman.


Pro více informací o Terezíně a možnostech natáčení: Městské informační centrum Terezín, Mgr. Jiří Hofman, jiri.hofman@terezin.cz, +420 724 027 400 Pro natáčení v Ústeckém kraji obecně je vám k dispozici Filmová kancelář Ústeckého kraje, Barbora Hyšková, hyskova.b@kr-ustecky.cz, +420 778 494 321.