V těsné blízkosti pražských filmových studií se nachází filmaři dosud nevyužitá lokace, kde najdete klasické zámecké interiéry, moderní interiéry, anglický park nebo opuštěné tovární prostory. V zachovalém zámku je na 50 prázdných místností se zavedenou elektřinou včetně nádherného Královského a Rytířského sálu.
1. dubna 2022
Vzhledem k bouřlivé historii místa je zázrakem, že zámek přežil a dochoval se do dnešní doby v tak důstojné podobě. Filmařům se tak přímo v Praze nabízí celkem 50 000 m2 Santiniho baroka, anglického parku a Rajské zahrady se studnou obrostlou břečťanem.
Hlavní výhody lokace
Zbraslavský zámek poskytuje jako lokace filmařům řadu výhod. Předně je to skutečnost, že se zde dosud nenatáčelo. S výjimkou Fokusu Václava Moravce pro Českou televizi v lednu 2020 a jediného natáčecího dne amerického seriálu Nebezpečné známosti v září 2021 v Rytířském sále.
Jedná se tedy o filmaři dosud nevyužitou z architektonického a uměleckého hlediska významnou stavbu, která je v zachovalém stavu, prázdná, se zavedenou elektřinou (zásuvky jsou jištěny jističi 16 A a světla 10 A) a vodou v těsné blízkosti pražských filmových studií.
Další výhodou je rozmanitost lokace, která vedle klasických zámeckých interiérů nabízí i moderní interiéry, anglický park a opuštěné tovární prostory v budově bývalého pivovaru.
V interiéru samotného zámku je možné pro natáčení využít na 50 místností včetně impozantního Královského sálu o 237 m2 a o něco menšího Rytířského sálu s plochou 152 m2.
Královský sál
Nádherný Královský sál v 2. patře prosvětlují po obou stranách 2 řady oken. Na jedné straně vedou z prostředních oken v přízemí sálu dvoje dveře na balkon. Na druhé straně zrcadlově proti nim vedou 2 otevřené vstupy do menšího postranního sálu.
Strop a stěny sálu jsou zdobeny nástěnnými freskami a štuky. Na podlaze září renovované navoskované parkety. V Královském sále se občas pořádají koncerty vážné hudby přístupné veřejnosti.
Rytířský sál
Rytířský sál v přízemí má klenutý strop, jehož většinu – podobně jako v Královském sále – zaujímá nástěnná freska. Denní světlo sem přivádí řada 4 velkých oken po jedné straně. Sál je v jedné linii propojen dveřmi se dvěma menšími sály.
Velkou výhodou veškerých interiérů lokace je skutečnost, že prostory jsou prázdné: připravené k nastěhování zařízení a rekvizit podle představ filmového architekta.
Rozlehlé chodby a 4 velké terasy
V přízemí budovy se z rozlehlých dlážděných chodeb s klenutým stropem vchází do řady dalších místností, které jsou v současnosti uzpůsobené jako výstavní prostory s instalovaným osvětlením.
V 1. patře jsou 4 velké terasy symetricky rozmístěné po vnitřním obvodu budovy s výhledem na Rajskou zahradu uprostřed uzavřenou ze 3 stran budovou zámku a z jedné salou terrenou. Část prostor 1. patra slouží nyní jako depozitář Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, kde natáčení není možné.
Výstavní prostory, suterén a sklepy
V 2. patře pokračují výstavní prostory: z chodby s rovným stropem a parketovou podlahou se vchází do 7 propojených místností moderního designu s instalovaným osvětlením.
Pro natáčení je možné využít i členitý suterén s klenutými stropy a osvětlením a neomítnuté sklepní prostory, kde je zavedená elektřina.
Rajská zahrada a sala terrena
Rajská zahrada o rozloze 1 300 m2 představuje čtvercovou zatravněnou plochu se 4 vydlážděnými cestami, které se sbíhají u studny uprostřed. Na Rajskou zahradu navazuje vydlážděný prostor se 2 okrasnými geometricky zastřiženými keři vedoucí k přízemní sale terreně.
Sala terrena je zde samostatnou budovou o 300 m2 se šikmou střechou s několika vikýři. 10 otevřených arkád ze 2 stran budovy otevírá na jedné straně výhledy do Rajské zahrady a na druhé straně do anglického parku před zámkem a na budovu bývalého pivovaru.
Anglický park
Anglický park se vzrostlými stromy zabírá plochu 6 000 m². Pohled na něj se vám otevře hned po vjezdu do areálu z ulice Bartoňová. Z pravé strany přiléhají k zámku části budovy, které jsou v soukromém užívání a není možné je využít pro natáčení – stejně jako park za zámkem – a barokní kostel sv. Jakuba Většího s deskovým obrazem Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla nebo ostatky posledních přemyslovských králů.
Bývalý pivovar
K areálu zámku, po pravé straně od příjezdové brány, přiléhá bývalý pivovar, kde mohou filmaři využít 3 patra prázdných továrních prostor dříve v pronájmu firmy Leros zpracovávající byliny, po níž tu zůstalo několik kusů zařízení.
Zajímavým prostorem je světlá dvoupatrová půda s dřevěným patrem podepřeným dřevěnými sloupy. Do patra vedou dřevěné schody a vedle nich je instalovaný posuvný pás. Na půdu je zavedena elektřina a je zde instalované osvětlení.
Velká plochá střecha budovy je přístupná a nabízí výhled na areál pivovaru, zbraslavský zámek a okolí.
Dále je tu několik prázdných místností, které sloužily zřejmě zčásti jako kanceláře a zčásti pro výrobu, chodby, schodiště a sklepy, kam není zavedena elektřina. V budově je 5 zakonzervovaných výtahů, které je možné zprovoznit.
Část bývalého pivovaru je v pronájmu firmy Kofola. Využití parkoviště pro 20 aut, které se nachází ve vnitrobloku, je možné po vzájemné dohodě.
Historie zbraslavského kláštera
Budování původně gotického kláštera bylo zahájeno už na konci 13. století. V roce 1420 byl vypálen husity a v následujících obdobích prošel postupnými opravami. Na konci 16. století proběhlo rozšíření kláštera v renesančním stylu.
V roce 1705 nastala další etapa výstavby kláštera podle projektu architekta Giovanniho Santiniho. Došlo k barokní přestavbě a byla zbudována nová trojkřídlá budova v barokním slohu. Znalci poznají Santiniho rukopis zejména podle typických arkádových oken s trojlistými záklenky.
V rámci josefinských reforem byl klášter roku 1785 zrušen a přestavba nebyla dokončena. Klášterní budovy se pak využívaly jako cukrovar, skladiště obilí, výrobna chemikálií a pivovar.
Novým majitelem Cyrilem Bartoněm z Dobenína, předkem dnešních majitelů, byl pak v roce 1910 klášter přestaven na zámek. V letech 1939 až 2009 fungoval jako výstavní prostor sbírky asijského umění Národní galerie. V restituci byl navrácen Bartoňům z Dobenína a roku 1995 byl zařazen na Seznam národních kulturních památek.
Zbraslavský zámek představuje jedinečnou rozsáhlou filmařskou lokaci v Praze s mnoha možnostmi využití.
Z důvodu neexistující Pražské filmové kanceláře, kontaktujte, prosím, přímo právní zástupce:
Dominika Daubnerová (Daubnerova@profouslegal.com, +420 728 932 942)
