Jak se vám líbil Composer Summit Prague?
Bylo to úžasné, opravdu mi to otevřelo oči. Je fantastické vidět tu lásku, vášeň a úsilí, které se vkládá do podpory a zviditelnění skladatelů. Zvláště významná je péče a důraz na detail, které jsou věnovány koncertům. Celý summit byl výjimečný – workshopy pro odborníky, koncerty skladatelů a poučné masterclass – a to vše v jednom z nejkrásnějších měst, v Praze. BMI se summitu účastnilo poprvé a celá zkušenost byla mimořádná.
Začínala jste původně v nahrávacích studiích; co vás přimělo věnovat se filmové hudbě? A vzpomínáte si na okamžik, kdy jste si uvědomila, že je to přesně to, co chcete dělat?
Po dokončení vysoké školy jsem začala pracovat v propagačním oddělení společnosti Arista Records a odtud jsem přešla k hudebnímu producentovi a baskytaristovi Billu Laswellovi – a tato zkušenost mi změnila život.
Bill mě poučil o umění, hudbě, knihách a filmu způsobem, jaký jsem dosud nezažila, a otevřel mi svět kreativity. Kromě toho, že byl producentem, byl také baskytaristou a patřil k hudební scéně newyorského downtownu, takže jsem se z popovější hudby v Arista dostala do úplně jiného světa fusion, jazzu a experimentální hudby. Díky němu jsme spolupracovali s umělci jako Herbie Hancock, Bootsy Collins, Ornette Coleman a Pharoah Sanders. Nejenže Bill produkoval různé projekty, ale zároveň vedl label Axiom pod Island Records, a právě on mi umožnil skutečný, praktický vstup do hudebního průmyslu. Byla jsem jen pár let po vysoké škole a starala jsem se o chod jeho společnosti Material, Inc.
Tahle zkušenost mě naučila fungování hudebního byznysu – autorská práva, smlouvy, nahrávací sessions i práci s talenty. Ale hlavně mi dala prostor učit se praxí a dělat chyby, což bylo k nezaplacení. Zároveň jsem zblízka sledovala jeho tvůrčí proces: přístup k “fusion”, propojování umělců a zvuků z naprosto odlišných světů. Neustále spojoval kultury způsobem, který působil odvážně a zcela originálně. A právě to jsem si později přenesla do své práce music supervisorky.
Během působení v Material jsem se seznámila s music supervisorem G. Marqem Roswellem, který tehdy pracoval na filmu The Commitments. Pozval mě na premiéru a tehdy jsem poprvé skutečně pochopila, co vlastně music supervision znamená – že existuje svět, ve kterém lze propojit hudbu a film. Byl to můj „aha moment“ a věděla jsem, že právě touto cestou se chci vydat.
Právě rozhodnutí vykročit do neznáma, následovat průsečík kreativity a vyprávění příběhů a nebát se riskovat nakonec formovalo celou mou kariéru a dovedlo mě až k práci, kterou dnes dělám v BMI.
Zapojujete se také do činnosti organizace Women in Film. Můžete nám o ní říct něco víc?
Je to úžasná organizace a jsem hrdá na to, že jsem členkou její správní rady. Women in Film vznikla s cílem zviditelnit a podporovat talentované ženy a ženy ve vedoucích pozicích – zajistit, aby na ně bylo nejen upřeno světlo, ale aby svítilo co nejjasněji. Je opravdu pozoruhodné, že se této organizaci daří v tomto úsilí vytrvat už pět desetiletí.
Na Women in Film je významné, jak se angažuje pro komunitu – podporuje skladatelky a textařky, vytváří příležitosti a pomáhá, aby bylo slyšet více hlasů. Jde o to budovat viditelnost, posilovat přístup a nadále otevírat dveře pro další generaci.
Co všechno obnáší práce music supervisora? A jak vypadá vaše spolupráce s režisérem?
Je toho opravdu hodně. Music supervisoři zastávají mnoho různých rolí, aby hudba co nejlépe oživila příběh, od scénáře až po vydání soundtracku. Už ve fázi scénáře spolupracujete s režisérem a producentem na formování kreativní vize, rozpočtu i celkové strategie. Hudba musí fungovat jak po umělecké, tak po finanční stránce. A pokud se ve filmu objevuje hudba přímo před kamerou – kapela, píseň s textem nebo celé hudební číslo – dává to tomu úplně jiný rozměr.
Mnoho zásadních hudebních rozhodnutí se navíc přijímá ještě před začátkem natáčení a přímo ovlivňují výsledný příběh. Například: Jak přistoupit k hudebním scénám před kamerou? Potřebují herci hlasový coaching? Budou zpívat živě, nebo na playback? Kdy se budou plánovat nahrávací sessions? To všechno se řeší ještě předtím, než vůbec vstoupíte na plac. Během natáčení jste pak přítomni právě u těchto hudebních scén a následně přichází postprodukce, tedy fáze, kdy film skutečně ožívá ve střižně.
Je to složitá, ale nesmírně vzrušující skládačka, ve které je potřeba propojit mnoho různých částí dohromady. Music supervisor dohlíží, nebo se přímo podílí, na celém procesu od začátku do konce: účastní se nahrávání filmové hudby, vybírá původní skladby, zajišťuje licence k písním, poskytuje kreativní feedback, řeší smlouvy a koordinuje všechny pohyblivé části produkce.
Je to neustálé balancování mezi kreativitou, logistikou a financemi. Když ale všechno zapadne do sebe, je to nesmírně naplňující. Protože hudba je nakonec skutečně pulsujícím srdcem každého projektu.
V čem se liší práce na malých nezávislých filmech od spolupráce s velkými studii?
U nezávislých filmů jde často o velmi úzký kooperativní proces – malý tým, který spolu velmi úzce spolupracuje a dělá tvůrčí rozhodnutí v reálném čase.
U studiových projektů je rozsah mnohem větší a proces je složitější. Je do něj zapojeno více zúčastněných stran – vedoucí pracovníci, marketing, řada oddělení –, takže často musíte vyvažovat různé pohledy a orientovat se v celé škále zpětné vazby. V obou případech je velkou součástí práce zajistit, aby bylo v postprodukci vše správně dodáno – smlouvy, titulky, licence. Pokud má film desítky písní, musí být každý detail vyřešen a zohledněn. Vyžaduje to opravdu vysokou míru přesnosti.
Je to spousta práce, ale právě to se mi na tom líbilo. Neustále balancujete mezi kreativitou a byznysem, a když se to všechno spojí, opravdu pocítíte dopad hudby na příběh.
